Mýty o očkování

prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D.

předseda České vakcinologické společnosti ČLS JEP,

vedoucí Katedry epidemiologie FVZ UO Hradec Králové 

Nové vakcíny, obdobně jako všechny nové léky, procházejí velmi přísným preklinickým a klinickým hodnocením.¹ Než se vakcína dostane na trh a k pacientům, absolvuje čtyři fáze testování. Během nich jsou bezpečnost, kvalita i dávkování ověřeny na stovkách a mnohdy až tisících dobrovolníků. Celý proces probíhá v souladu s mezinárodně platnými pravidly Správné klinické praxe,² pod kontrolou odborníků a lékařů. Všechna zjištění jsou pečlivě monitorována a zaznamenávána. Samotná registrace vakcíny před příchodem na trh je dále posuzována nezávislými regulačními autoritami. V USA se jedná o Úřad pro kontrolu léků a potravin (Food and Drug Administration, FDA),³ na evropském kontinentu o Evropskou lékovou agenturu (European Medicines Agency, EMA).⁴ V České republice je registračním orgánem Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).

 

Mýtus: Vakcína proti černému kašli není účinná

 

Počet hlášených onemocnění černým neboli dávivým kašlem (pertuse) dosahoval v České republice před zahájením očkování v roce 1958 několik desítek tisíc případů ročně. Od poloviny 60. let až do konce 90. let 20. století byl výskyt černého kašle naopak velmi nízký (maximálně 100 případů za rok). Účinnost vakcíny proti černému kašli je dokumentována studiemi, která uvádí například Souhrn údajů o přípravku jedné z hexavakcín dostupných na českém trhu. První, německá studie dokázala ochrannou (tzv. protektivní) účinnost očkování ve výši 88,7 % (u vakcinačního schématu 3., 4. a 5. měsíc). Druhá, italská studie, sponzorovaná americkým Národním zdravotním institutem (National Institute of Health, NIH), dokázala 84% účinnost vakcíny proti černému kašli (vakcinační schéma 2., 4. a 6. měsíc).

 

Mýtus: V ČR se zbytečně očkuje proti vymýceným nemocem (obrna, tetanus, černý kašel...)

 

Očkování je možné ukončit pouze u nemocí, které jsou vymýceny celosvětově. Zatím se jedná pouze o pravé neštovice, v dohledné době je možné očekávat celosvětové vymýcení dětské obrny. Při ukončení očkování bude totiž postupně narůstat procento populace, které nebude proti danému onemocnění dostatečně chráněno. Při kontaktu s onemocněním a dostatečném množství neočkovaných lidí je možné, že vzniknou obdobné epidemie podobné těm, které známe z historie.

 

Mýtus: Vakcíny obsahují hliník, který je nebezpečný pro lidský organismus

 

Ano, některé vakcíny obsahují hliník. Stejně jako voda, vzduch, mateřské mléko nebo například dětské příkrmy. Hliník je totiž všude kolem nás. Na základě výzkumů byla stanovena hranice, která určuje maximální příjem hliníku bezpečný pro lidský organismus (2 mg/kg hmotnosti na den). Dostupné farmakokinetické modely ukazují, že příspěvek hliníku z vakcín nikdy, a to ani zdaleka, této hranice nedosahuje.

 

Mýtus: Očkování není pro děti bezpečné

 

Dětské vakcíny, obdobně jako všechny nové léky, procházejí velmi přísným preklinickým a klinickým hodnocením.¹ Před tím, než se vakcína dostane na trh, a tedy k pacientům, absolvuje čtyři fáze testování. Během nich jsou její bezpečnost, kvalita i dávkování ověřeny na stovkách a mnohdy až tisících dobrovolníků. Vakcíny určené pro děti jsou nejprve podávány dospělým. Celý proces probíhá v souladu s mezinárodně platnými pravidly Správné klinické praxe,² pod kontrolou odborníků a lékařů. Všechna zjištění jsou pečlivě monitorována a zaznamenávána. Samotná registrace vakcíny před příchodem na trh je dále posuzována nezávislými regulačními autoritami. V USA se jedná o Úřad pro kontrolu léků a potravin (Food and Drug Administration, FDA),³ na evropském kontinentu o Evropskou lékovou agenturu (European Medicines Agency, EMA).⁴ V České republice je registračním orgánem Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).

 

¹https://www.fda.gov/drugs/resources-drugs

² http://ec.europa.eu/health/documents/eudralex/ vol-4/

³ http://www.fda.gov