Zdravotní a léková témata českého předsednictví EU vzbudila zájem

U příležitosti 30 let od založení Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, které připadá na letošní rok, uveřejňujeme rozhovor s Mgr. Jakubem Dvořáčkem, MHA, náměstkem náměstek ministra zdravotnictví pro oblast českého předsednictví. Rozhovor byl uveřejněn v magazínu Pharma Profit a Medicína po promoci a je součástí Sborníku, který vzniká ke 30. výročí AIFP.

Pane náměstku, rozhovor začněme pozitivně: jak hodnotíte české předsednictví Evropské unii?
Ano, to je krásný začátek. Byla to úžasná příležitost pro Českou republiku i českou státní správu vést z pozice předsednictví diskuze, setkávat se nad našimi i společnými tématy a snažit se o oboustranně prospěšný kompromis. Bylo inspirující nabídnout naše témata EU. Přestože jsou evropská témata spíše obecná, vytvářejí rámec pro iniciaci řešení v národním prostředí, což znamená, že se na evropské úrovni vytvoří jistá platforma jako standard pro národní strategie. Jde například o screeningové a onkologické programy, dostupnost zdravotní péče a další, které tvoří evropský rámec pro tvorbu regionálních doporučených postupů, které by měly fungovat jako zlatý standard. Tak lze posouvat kvalitu zdravotní péče i kvalitu života pacientů ve všech regionech EU.
 
Plnění doporučení Rady Evropy lze chápat i jako kritérium pro porovnávání jednotlivých regionů. Velmi pozitivně vnímám, že například jeden z projektů schválených Radou EU vychází z českých screeningových programů, které slouží jako příklad pro doporučení v celé EU.
Evropská rámcová doporučení vycházející z jednotného názoru mohou být vnímána také jako nástroj pro jednání s plátci zdravotní péče i pro diskuzi s odbornými společnostmi na regionální úrovni. V rámci každého autonomního regionu – státu je pak nutné upravit jednotlivá doporučení podle ekonomického hlediska: co si která země může dovolit. Všechny aktivity by pak měly směřovat k dosažení zlatého standardu, který byl Radou Evropy odsouhlasen a který by měl být platný ve všech regionech EU. Přestože jde o bruselské rozhodnutí, má dopad na kvalitu péče i života všech pacientů napříč EU.
 
Silným tématem ČR již po nějakou dobu jsou vzácná onemocnění. Jakých úspěchů bylo dosaženo při českém předsednictví?
Již před třinácti lety Česká republika otevřela téma vzácných onemocnění a od té doby bylo dosaženo významných pokroků, a to nejen u nás, ale v celé Evropě. Síť center pečující o pacienty se vzácnými onemocněními sdílí své expertízy bez ohledu na lokalizaci a státní příslušnost. Ve spolupráci s odborníky a pacientskými organizacemi vypracovalo české Ministerstvo zdravotnictví Výzvu k vytvoření celoevropské strategie pro vzácná onemocnění, která byla Radou EU přijata za aktivní podpory dvaceti členských států. Dokument vyzývá k řešení doposud chybějících legislativních norem ke zlepšení přístupu k léčbě a k včasné diagnostice vzácných onemocnění.
Za tímto úspěchem se skrývají stovky hodin jednání na formální i neformální úrovni. Čeští zástupci v Bruselu vyvinuli nesmírné úsilí, aby všechna naše témata, a nešlo jen o vzácná onemocnění, posunuli kupředu.
 
Jaká další témata české předsednictví na poli zdravotní péče vyzdvihlo?
Mezi naše významné agendy patřila onkologická onemocnění, která náleží i k prioritám Evropské komise, o čemž svědčí její strategický dokument Evropský plán boje proti rakovině. Ten řeší témata od základního výzkumu přes aplikovaný výzkum až po klinická hodnocení. Obsahuje i doporučení k financování a diagnosticko-terapeutické standardy, včetně dostupnosti inovativních terapií. Navíc, jak jsem již zmínil, byl předložen a schválen návrh doporučení Rady k onkologickým screeningům. Pokud lze vypracovat a prosadit takovéto zlaté standardy, v jejichž implementaci může být ČR příkladem dalším zemím, pak nevidím důvod, proč by to nešlo v dalších terapeutických skupinách.
 
Věnovali jsme se i návrhu nařízení k Evropskému prostoru pro zdravotní data, jehož primárním cílem je harmonizovat sdílení zdravotních údajů v elektronické podobě pro potřeby poskytování přeshraniční zdravotní péče. Vysokou prioritu mělo a na ministerstvu i v EU téma vakcinace, především v souvislosti s posílením důvěry v očkování a bojem s dezinformacemi. Otevřela se i témata vztahující se k revizi legislativy v oblasti lidské krve, tkání a buněk. Již několik let se řeší nová legislativa k problematice léčivých přípravků. Jedná se o celém balíku revizí legislativních norem, z nichž část je řešena v rámci Farmaceutické strategie pro EU.
 
Jak přijímaly další členské státy tyto aktivity?
Nedá se říci, že by jim bránily, ale často byla podpora brzděna vysokými nároky projektů na zdroje, a to nikoli pouze finanční, ale i lidské. Klíčová doporučení také vyžadují pravidelnou aktualizaci, což je opravdu velmi náročná práce. Máme-li se přibližovat zlatému standardu péče, a nikoli ulpět v šedi průměru, je nezbytné do těchto projektů investovat peníze, čas i lidské úsilí. Česko za svého předsednictví řeklo, že v aktivitách, které byly spuštěny, bude podporovat i své následovníky v předsednictví, tedy bezprostředně Švédsko.
 
Co vás osobně potěšilo v době předsednictví?
Osobně mě velice potěšila seznámení a setkávání se zajímavými osobnostmi, možnost účasti na mnoha událostech a jednáních. Pro mne je velmi příjemným pocitem, že našim vizím a strategiím naslouchali naši evropští partneři. Je to práce, která má smysl a posouvá nás dále. Nesmírně si cením spolupráce našich špičkových odborníků, bez nichž by naše předsednictví nemohlo být tak úspěšné.
Je naprosto jasné, že nelze zvládnout úplně vše, co bychom rádi zvládli. Vždy přijde okamžik, kdy musíme přísně selektovat, na co můžeme zdroje vynaložit. Naše kapacity nejsou neomezené. Těžili jsme z připravenosti odborných společností, které měly své vize a strategie již interně připravené a dovedli je vyargumentovat. Výhodou bylo i vynikající odborné renomé našich specialistů.
 
S jakými problémy se potýká revize evropské legislativy ohledně léčivých přípravků?
S dosavadními výsledky nejsem až tak úplně spokojený, protože se obávám, že stávající Evropský parlament v čase, který mu zbývá do nových voleb, nezvládne přijmout ani základní legislativní pravidla a začneme s novým parlamentem opět od začátku. Je velmi složité prostudovat, projednat a přijmout celý komplexní balík změn, který je zpracován do velkých podrobností a zahrnuje například i mikrobiální rezistenci. Návrhy byly několikrát vráceny k přepracování a poslední verze by se měla projednat na přelomu zimy a jara 2023.
 
Mrzí mě to, protože si myslím, že revizi stávající lékové legislativy EU zoufale potřebuje. Bez pevných zásad, na nichž by byla postavena zásada udržitelnosti výzkumu, vývoje a výroby léčivých přípravků, Evropa ztrácí konkurenceschopnost a mohla by být i ohrožena dostupnost léčivých přípravků pro evropské občany. Potřebujeme projednat a schválit alespoň základní draft. Zatím jsme svědky všestranného lobbingu: odborných společností, pacientů, státních institucí, plátců a pochopitelně i průmyslu. Výsledná revize balíku farmaceutické legislativy bude mít ohromný dopad do zdravotních rozpočtů, na dostupnost léků i na farmaceutický průmysl. V současnosti výsledek nelze předjímat.
 
Co je cílem změn, které navrhovala Česká republika?
Všechny změny by měly směřovat k cíli – ke zlepšení fungování systému a ke zlepšení zdraví a kvality života pacientů. V určitém kontextu má smysl podpořit i farmaceutický průmysl za předpokladu, že to bude mít pozitivní dopad na pacienty a občany. Nejprve je nutné kalkulovat, zda na tuto podporu budeme jako EU mít zdroje. To je druhé hledisko. Je krásné vyvinout a vyrobit superlék, ale k čemu nám bude, když jej systém nebude schopen uhradit. K podpoře průmyslu patří i ochrana duševního vlastnictví, například prodloužení patentové ochrany způsobí, že jeden výrobce bude mít po dobu platnosti patentu exkluzivně zaručené zisky.
Je dobré podporovat výzkum, ale je nutné hledat rovnováhu ve výdajové i příjmové složce a zvažovat, jaký konkrétní přínos bude mít inovace pro pacienty. Sebeúčinnější lék nefunguje, když jej pacient nedostane, protože si zdravotní rozpočty plátců nemohou dovolit jej hradit.
 
Autorka: MUDr. Marta Šimůnková
Rozhovor byl redakčně zkrácen.