Závislosti stojí společnost desítky až stovky miliard ročně. Adiktologie přesto zůstává „Popelkou“

NoImg

Právě dnes by oslavil 101. narozeniny docent Jaroslav Skála, jeden z našich nejznámějších odborníků na léčbu závislostí a zakladatel vůbec první protialkoholní záchytné stanice na světě. Co by asi řekl na dnešní situaci? Možná by kroutil hlavou nad tím, jak málo pozornosti se léčbě závislostí stále věnuje. Ale dost možná by se také podivil nad novými přístupy k léčbě.

Démon závislostí provází lidstvo od nejstarších dob. I dnes ovládá stovky milionů lidí a v blízké budoucnosti nebude poražen. To ale neznamená, že by bylo možné přestat s ním bojovat.

Závislosti způsobují obrovské škody na lidském zdraví. Ničí individuální osudy jednotlivců i celých rodin. Způsobují ohromné ekonomické ztráty. Někoho možná překvapí, že největší problém nepředstavují nelegální drogy.

„Jednoznačně nejvyšší škody paradoxně způsobují legální látky. Na prvním místě je tabák, který v ČR každoročně zabije téměř 20 tisíc lidí. Může tedy skoro za pětinu všech úmrtí. Přímé a nepřímé náklady konzumace tabáku dosahují desítek miliard korun ročně. Podle některých odhadů dokonce 100 miliard korun za rok. Druhou nejhorší látkou z tohoto pohledu je alkohol, u nějž jsou škody přibližně poloviční,“ říká vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D. Až za alkoholem jsou nelegální drogy s náklady zhruba 7 miliard korun.

Tradičně se lékaři snažili dosáhnout u všech závislých úplné a trvalé abstinence, jenže tato snaha není u řady z nich – ať chceme nebo ne –  dlouhodobě efektivní. „Adiktologie vyvinula poměrně nový koncept snižování spotřeby a rizik. Díky léčbě se daří snižovat spotřebu alkoholu a s tím související rizika. Závislí na opiátech nebo na tabáku zase mohou dostat substituční léčbu, která jim drogu nahradí. Takový přístup stále budí u mnoha lidí rozhořčení – domnívají se, že každý závislý by měl úplně abstinovat i bez použití léků, včetně substitučních látek. My lékaři musíme trpělivě vysvětlovat, že jakýkoliv účinný postup má velký význam,“ uvedl MUDr. Petr Popov, MHA, primář Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.Je podle něj potřeba chovat se racionálně a léčit závislé tak, aby netrpěly jejich rodiny, snížila se zdravotní rizika, klesly náklady pro zdravotnický systém a celou společnost (způsobované například i související kriminalitou). Moralizováním se těchto cílů dosáhnout nedá.  

Závislost zhoršuje jiné nemoci a může bránit léčbě 

Problém závislostí navíc podle primáře Popova prostupuje celým zdravotnictvím, není omezen na samotnou adiktologii. „Závislost pacienta komplikuje a prodražuje léčbu řady jiných nemocí. Jeden příklad za všechny: spotřeba tabáku a alkoholu výrazně zhoršuje lupénku, alkohol zřejmě patří i mezi spouštěče nemoci. Zároveň existují nežádoucí interakce některých léků s návykovými látkami. To také ztěžuje léčbu primárních onemocnění. Mohu jmenovat třeba steroidy, které se nesnášejí s alkoholem. Alkoholici trpící těžkými záněty či alergiemi jsou potom prakticky neléčitelní,“ doplnil primář Popov.

Podle lékařů je obor adiktologie v České republice dlouhodobě chronicky podfinancovaný. Možná k tomu také přispívají předsudky, které vůči závislostem ve společnosti přetrvávají („Závislí se do problému dostali sami, ať si také sami pomohou“). „Takový přístup ale není rozumný. Prostředky investované do léčby závislých se totiž mnohonásobně vracejí díky nižší nemocnosti, nižší kriminalitě, delšímu produktivnímu životu vyléčených,“ upozornil primář Popov. Připouští, že závislí lidé mají často na vzniku svého onemocnění zásadní podíl. Podobná míra spoluzavinění je však třeba u většiny diabetiků či velkého množství pacientů s kardiovaskulárními chorobami, za něž může jednoznačně životní styl pacientů.

„Ambulantní síť pro závislé je v České republice nedostatečná. Odhadujeme, že v České republice je půl milionu problémových konzumentů alkoholu nebo přibližně 50 tisíc injekčních uživatelů nelegálních drog. Zejména máme nedostatek adiktologických ambulancí (tzv. AT poraden). Přispívá to k tomu, že například rizikových pijanů se léčí jen asi 5 procent,“ uvádí doktor Mravčík.[1]

Dodává, že zcela nesprávně je u nás nastaveno také hrazení léků proti závislostem. „Pacienti v opiátové substituční léčbě si musejí lék vesměs hradit sami. Je evidentní, že člověka potýkajícího se s vážnou závislostí, který je často nezaměstnaný a nemá rodinné zázemí a podporu okolí, od léčby spolehlivě odradí nutnost doplácet tisíce korun měsíčně,“ dodal.

Kuřák, kteří chce přestat kouřit, nemá ze systému veřejného zdravotního pojištění hrazený žádný lék, a to ani pokud spadá do některé z rizikových skupin – kupříkladu jde o pacienta s onemocněním plic nebo srdce. Kouření je přitom zodpovědné za 90 procent úmrtí spojených s rakovinou plic, 33 procent úmrtí vztahujících se ke kouření je kardiovaskulárního charakteru.

Proti závislostem jsou nové léky. Léky se ale také zároveň zneužívají

Farmaceutické společnosti vyvinuly proti závislostem celou řadu účinných léků. Substituční léčba výrazně pomáhá při závislosti na opiátech. Závislost na alkoholu léčí úspěšné léky, které nemají drastické vedlejší účinky, jaké léčbu provázely v minulosti. Současné léky proti závislosti na nikotinu pomohou přestat kouřit až 44 procentům kuřáků za několik měsíců (ideálně pod vedením lékaře podpůrného programu pro léčbu závislosti).

Na druhou stranu, určité léky lidé zneužívají k navození změny vědomí či zlepšení nálady. Zdá se, že se jedná o rostoucí trend. Například v USA za prvních 14 let nového tisíciletí vzrostl počet předávkování léky na předpis o 137 procent. „Zvlášť nebezpečné je, pokud někdo zneužívá léky zároveň s nelegálními látkami. I to se bohužel stává velmi často. Otázka zní: dá se něco dělat? My se domníváme, že ano. Elektronická zdravotní dokumentace by mohla omezit případy takzvaného doctor shoppingu, tedy získávání zneužitelných léků na předpis od různých lékařů,“ uvedl Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

[1] Viz počty problematických uživatelů opioidů a center poskytujících opioidní substituční léčbu v příloze

Tisková zpráva

Tisková zpráve ke stažení v zde.

Prezentace

MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D. - Veřejnozdravotní význam návykových látek

MUDr. Petr Popov, MHA - Léčba závislostí, postavení adiktologie v ČR a koncept snižování rizik