Tisková zpráva

V Praze 11. července 2022

Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) na konci června 2022 uspořádala v pražském Hartigovském paláci odborný kulatý stůl k tématu vakcinace. Jeho cílem bylo představit aktuální status quo v oblasti očkování, sdílet zkušenosti z jiných zemí, předestřít vize vakcinačních strategií a jejich postavení ve zdravotní politice a identifikovat potřebné změny v krátkodobém i dlouhodobém horizontu. Odborného setkání se zúčastnili zástupci Výboru pro zdravotnictví PSP ČR, České vakcinologické společnosti ČLS JEP, Ústavu zdravotnických informací a statistiky, Státního zdravotního ústavu, zdravotních pojišťoven i praktických lékařů pro dospělé, děti a dorost a řada dalších odborníků.
 
Úvodem: vakcinace je úspěšným nástrojem prevence
 „Očkování bylo v minulých dvou letech velmi aktuálním tématem, zejména v souvislosti s pandemií covid-19. Doufám, že jsme se z této zkušenosti poučili a v budoucnu budeme v případě potřeby podobné situace zvládat lépe. Vakcinace je totiž obětí vlastního úspěchu. Jde o velmi účinný způsob, kterým lze pomoci vymýtit nebezpečné infekční choroby, takže se může na první pohled zdát, že k další vakcinaci není důvod. Tak alespoň vnímám vztah, jaký zaujímá k očkování část české veřejnosti,“ uvedl na diskusním kulatém stole Mgr. David Kolář, výkonný ředitel AIFP.
 
Úvodního slova se po Mgr. Davidu Koláři ujal rovněž poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, MUDr. Tom Philipp, Ph.D., MBA: „V pandemii covid-19 se na ostatní očkování trochu pozapomnělo. Je na místě upozornit zdravotní pojišťovny i vládu, zda by proočkovanosti nepomohlo zařadit některá očkování mezi hrazená, protože vakcinace je nejúčinnějším a nejlevnějším způsobem prevence vybraných infekčních onemocnění.“
 
Prof. Chlíbek: Klesá proočkovanost proti HPV a pneumokokům
Infekce podle profesora MUDr. Romana Chlíbka, Ph.D., předsedy České vakcinologické společnosti ČLS JEP a děkana Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, způsobují celosvětově až 40 % úmrtí. Uvedl, že pandemie ovlivnila očkování pozitivně (vývoj nových vakcín a systému populačního očkování) i negativně (rozšíření dezinformací) a že závažnost infekčních onemocnění nemůžeme podceňovat. 
 
V nejrizikovější seniorní populaci byla v ČR proočkovanost proti covid-19 vysoká (80–90 %). Je však třeba obrátit pozornost i k běžnému očkování. Za uspokojivou lze označit u dětí proočkovanost hexavakcínou (95,2 %). Potěšitelné je, že se mírně zvyšuje proočkovanost kombinovanou vakcínou proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím (MMR vakcína, 94,4 %). Klesá však proti pneumokokům (73 %) a zcela negativní klesající trend má vakcinace proti lidskému papilomaviru (HPV, 63,9 % u dívek, 36,5 % u chlapců).
 
U dospělých došlo k poklesu proočkovanosti proti pneumokokům ve skupině seniorů 65+ (24 %). Zcela nedostatečně je česká populace proočkovaná proti chřipce (5–8 %), klesá proočkovanost proti tetanu (95 %) a tristní (ve srovnání s EU) je vakcinace proti klíšťové encefalitidě (33 %). Očkovat proti covid-19 se dalo 65 % populace, 38,5 % dostalo i posilovací dávku (booster).
 
Prof. Chlíbek: Výzvy a vize vakcinace v ČR
Profesor Chlíbek na setkání odborníků upozornil, že je nutné zvyšovat vakcinační gramotnost veřejnosti, identifikovat překážky očkování, využívat motivační nástroje, zajistit dostupnost vakcín, modernizovat očkovací kalendáře a zajistit úhrady vakcín na základě odborných poznatků. Přednesl proto doporučení pro nadcházející období:
  1. Modernizace očkovacích kalendářů pro děti i dospělé představuje výzvu pro rozšiřování úhrad ze zdravotního pojištění (např. očkování kojenců proti rotavirovým infekcím, přeočkování proti pertusi v dospělosti, nové konjugované vakcíny proti pneumokokům, očkování proti pásovému oparu a klíšťové encefalitidě <50 let).
  2. Odstranění diskriminace v očkování a zajištění dostupnosti a rovného přístupu k inovativním očkovacím látkám.
  3. Zavedení úhrad vakcín reflektující individualizaci očkování (např. specifické složení vakcín pro seniory, nasální vakcíny).
  4. Zvýšení proočkovanosti proti chřipce, klíšťové encefalitidě, HPV, pneumokokům i covid-19.
  5. Komunikace založená na evidence based medicine s odbornou veřejností.
  6. Provakcinační srozumitelná komunikace s laickou veřejností („nepovinné“ očkování nahradit termínem „doporučené“).
  7. Fungující, lékaři akceptovatelný registr, který bude sloužit i pro analýzu proočkovanosti a účinnosti očkování.
  8. Úhrada vakcinace by měla mít minimálně stejný význam jako úhrada léčivých přípravků.
Prof. Dušek: Řízení vakcinace proti covidu-19
„Pod tlakem dovedeme elektronizovat české zdravotnictví za tři měsíce, dovedeme elektronizovat hygienickou službu a vše spojit do jednoho systému, který sbírá data v reálném čase. Údaje jsou automaticky přenášeny z laboratoří, od praktických lékařů i z nemocnic. Online řízení vakcinace proti covid-19 bylo horší než tisíc spartakiád. Vytvořit systém, kde bude fungovat rezervace ve vakcinačních centrech, objednávání vakcín, aktivace mobilních vakcinačních týmů, zápis provedené vakcinace až po vydání certifikátu či propis do aplikací Tečka/Čtečka, bylo velmi náročné. Vše je nyní připravené, abychom mohli zvládnout podzimní nápor. V systému můžeme sledovat data, která jsou vázaná na potvrzený případ nebo provedený test, a to také v reálném čase,“ uvedl prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel Ústavu zdravotních informací a statistiky.
 
MUDr. Kynčl: Do strategií prevence bychom měli trvale investovat
Vedoucí lékař Oddělení epidemiologie infekčních nemocí, MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., ilustroval stávající obtíže vakcinační politiky na příkladu očkování proti chřipce. Mortalita v populaci kopíruje chřipkovou aktivitu, což platilo až do doby covidu-19, ročně zemřelo na chřipku 1 500–5 000 osob. Usnesení vlády o Národním akčním plánu na zvýšení proočkovanosti proti sezónní chřipce v ČR z roku 2011 zvýšení proočkovanosti nepřineslo – proočkovanost stále zůstává minimálně čtyřikrát nižší, než bylo očekáváno. Zvýšení proočkovanosti na 75 % u seniorní a chronicky nemocné rizikové populace do přelomu roku 2014/2015 se nezdařilo.
 
MUDr. Kynčl rovněž uvedl, že v evropskému měřítku jsou nejúspěšnější v očkování proti chřipce Velká Británie a Nizozemsko. Ve Velké Británii bylo v sezóně 2020/2021 proočkováno 80 % seniorů (nad 65 let) a přes 50 % mladší rizikové populace. Takto vysokou proočkovanost se daří držet již přes 20 let. K úspěchu očkovacích kampaní vede účast odborníků, vládní podpora, jasně definované cílové skupiny, bezplatná vakcína pro rizikové skupiny, pobídky pro očkující pracovníky a angažovaní zdravotničtí pracovníci. Kampaně se musejí každoročně opakovat, jejich efekt trvá jen omezenou dobu. Z toho podle něj plyne, že bychom do strategií prevence měli trvale investovat.
 
Závěrem MUDr. Kynčl řekl, že je zapotřebí se připravit na souběh epidemie chřipky a covid-19 v následující sezóně a že je nutné pokračovat v rutinním očkování i v době pandemie
 
Panelová diskuse odborníků 
Legislativnímu rámci, dostupnosti a úhradám vakcín, nákladové efektivitě očkování, roli zdravotních pojišťoven ve vakcinačních strategiích či očkování v primární péči i v lékárnách a řadě dalších témat se v panelové diskusi věnovali Mgr. Martin Balada, LL. M. (Svaz ZP), Ing. Miroslav Janků, Ph.D. (VZP), MUDr. Petr Šonka (předseda SPL), MUDr. Hana Cabrnochová (Česká vakcinologická společnost), MUDr. David Kasal, MHA (PSP ČR, člen Výboru pro zdravotnictví). 
 

Ke stažení