Vyjádření výkonného ředitele AIFP k problematice tzv. chráněného distribučního kanálu

V Praze dne 15. prosince 2023

Dovoluji si reagovat na článek „Poslanec Kuchař zabojuje za chráněný distribuční kanál …“ publikovaný ve středu 13.12.2023 na portálu Zdravotnický deník.

Opakovaně se setkáváme s pozměňovacím návrhem na zajištění garantovaných dodávek léků pro konkrétního distributora léčiv prostřednictvím tzv. chráněného distribučního kanálu. Předkladatelé pozměňovacího návrhu v minulosti i dnes shodně hovoří o přínosech pro pacienty, v návrhu samotném na ně však úplně zapomněli. Namísto zlepšení dostupnosti léků pro pacienty stanoví text pouze povinnost výrobcům léčivých přípravků dodávat léčiva všem distributorům. Tzv. chráněný kanál tak funguje jen jako ochrana pro distributory, nikoliv pro pacienty.

K  zamítnutí předmětného pozměňovacího návrhu máme k dispozici i dalších minimálně šest argumentů, které uvádím níže:

1. Návrh je v rozporu s výstupy sektorového šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). To se v letošním roce zaměřilo na porovnání distribučních modelů a jejich vlivu na velkoobchodní i maloobchodní trh s léčivy v rámci svých doporučení, výslovně apeluje na snížení míry regulace v této oblasti.[1] Další zvýšení regulatorních povinností je tedy v rozporu s ÚOHS. Zároveň úřad v minulosti deklaroval, že podobný návrh je v přímém rozporu s pravidly pro ochranu hospodářské soutěže.
2. Pozměňovací návrh je také útokem na existující přímé distribuční kanály léčivých přípravků, jež pozitivně přispívají k dostupnosti léků na českém trhu, což potvrzuje také ÚOHS v nedávno ukončeném sektorovém šetření.
3. Nelze opominout ani problematiku reexportu léčiv z České republiky do zemí s vyšší cenovou hladinou, o níž opakovaně informuje Státní ústav pro kontrolu léčiv (naposledy v červnu letošního roku)[2]. Záruky, že léčiva získaná chráněným kanálem neskončí místo u českých pacientů například v Německu, jsou velmi malé. Pokud by pozměňovací návrh byl přijat, vztahoval by se také na centrová léčiva, která nemohou být ve všech lékárnách vydávána. Je tedy otázkou, proč je návrh takto koncipován? Při krátkém zamyšlení se nabízí atraktivita centrových léčiv právě pro případný reexport do zahraničí. Na základě tohoto návrhu by tedy mohlo dojít ke zhoršení dostupnosti léčiv pro české pacienty.
4. Návrh na tzv. chráněný kanál také nedává v systému tržní ekonomiky smysl. Neexistuje důvod, proč by měl mít soukromý komerční subjekt (tj. distributor léčivých přípravků) garanci, že mu dodá jiný soukromý subjekt (tj. výrobce) léčiva a za jakých podmínek. Léčiva mají být k dispozici především pacientům, nikoliv distributorům.
5. Zároveň, případnou nerovnoměrnost distribuce léčivých přípravků již Ministerstvo zdravotnictví České republiky řeší v novele zákona o léčivech, kterou aktuálně projednává Senát Parlamentu ČR.
6. V neposlední řadě, z legislativně technického pohledu je pozměňovací návrh napsán tak složitě, že nebude jednoznačně určitelné, komu případně vznikla povinnost dodávek a v jakém objemu. To povede k nepřehlednosti českého trhu, což může být v konečném důsledku pro pacienty negativní.

Podtrženo, sečteno – tzv. chráněný distribuční kanál nepřinesl a nepřinese pacientům žádný pozitivní efekt. Jakákoli snaha o jeho úpravu povede pouze ke zlepšení obchodní pozice pro distributory, a to v rozporu s doporučeními Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Pokud by v této diskusi šlo o zvýšení dostupnosti léčiv pro pacienty, bylo by například možné pracovat s reálnou poptávkou po léčivech na základě platných e-receptů. Pokud chceme pomoci pacientům, aby nemuseli dojíždět za léčivy velké vzdálenosti, můžeme konečně otevřít racionální diskusi o distančním výdeji léků na recept.

[1] Zdroj: ÚOHS, https://www.uohs.cz/cs/informacni-centrum/tiskove-zpravy/hospodarska-soutez/3510-urad-dokoncil-sektorove-setreni-v-oblasti-distribuce-leciv-a-prinasi-doporuceni-pro-zvyseni-souteze-na-trhu.html

[2] SÚKL: „SÚKL již na začátku letošního roku upozornil, že se při svých kontrolách v lékárnách opakovaně setkává se systematickým porušováním zákona o léčivech. Přesněji, s nelegální činností, prostřednictvím které se z oficiálního dodavatelského řetězce ztrácejí léčivé přípravky. Mimo lékárny tak končí léčiva vázaná na lékařský předpis, která se používají například pro léčbu astmatu, diabetu, nádorových onemocnění, chronické obstrukční plicní nemoci, epilepsie, vysokého krevního tlaku, vysoké hladiny cholesterolu v krvi a dalších onemocnění… Ve 21 případech, které SÚKL již pravomocně potrestal, se mimo evidenci dostalo více než 198 tisíc balení registrovaných léčivých přípravků v ceně přesahující 92 milionů korun. Tato částka však není konečná, 16 dalších řízení dosud probíhá a budou zahajována další správní řízení.“ Více viz https://www.sukl.cz/sukl/sukl-spolupracuje-na-postihovani-nelegalniho-reexportu-leciv