Vyjádření výkonného ředitele AIFP k problematice chráněného distribučního kanálu

 

Dovoluji si reagovat na petici pana Marka Hampela (Grémium majitelů lékáren) ke znovuobnovení tzv. chráněného distribučního kanálu, který je obsažen v pozměňovacím návrhu pana poslance Kuchaře k aktuální novele zákona o léčivech a dlouhodobě podporován distribuční společností PHARMOS.

 

Z mého pohledu je podpora tzv. chráněného distribučního kanálu nešťastná. Z textu pozměňovacího návrhu totiž vyplývá zajištění dostupnosti léčiv pro distributory, nikoliv pro pacienty nebo lékárny. Pozměňovací návrh je veřejným dokumentem, toto tvrzení lze jednoduše ověřit ve Sněmovním tisku č. 461.

 

Doplňme však i další kontext: obdobný distribuční kanál byl ve zdravotnické legislativě již jednou obsažen, a to od roku 2017 na základě pozměňovacího návrhu tehdejšího poslance Daniela Pawlase. Tento distribuční kanál byl již tehdy kritizován ze strany Ministerstva zdravotnictví ČR i Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, v praxi v nadcházejících letech nebyl využíván, a proto byl v legislativě nahrazen novým zněním z pera Ministerstva zdravotnictví ČR. „Nový“ návrh obsažený v pozměňovacím návrhu pana poslance Kuchaře je víceméně totožný. Jeho přínos pro české pacienty je tudíž, obdobně jako v minulosti, nulový.

 

1. Předkladatelé novely v minulosti i dnes hovoří o pacientovi, v návrhu samotném jej však zcela opomněli. Jednoduchou právní logikou se dá říci, že návrh pouze stanovuje povinnost výrobcům léčivých přípravků dodávat léčiva všem distributorům. Tzv. chráněný kanál tak funguje jen jako ochrana pro distributory, nikoliv pro pacienty.
   
   
2. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže tento návrh již v minulosti označil za protisoutěžní.
   
   
3. Pozměňovací návrh je také útokem na existující přímé distribuční kanály léčivých přípravků, jež pozitivně přispívají k dostupnosti léků na českém trhu, což potvrzuje také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v nedávno ukončeném sektorovém šetření.
   
   
4. Návrh nahrává možnosti reexportu léčiv z České republiky do zemí s vyšší cenovou hladinou, o níž opakovaně informuje Státní ústav pro kontrolu léčiv (naposledy v červnu 2023). Záruky, že léčiva získaná chráněným kanálem neskončí místo u českých pacientů například v Německu, jsou velmi malé. Paradoxně by tak mohlo dojít na základě tohoto návrhu ke zhoršení dostupnosti léčiv pro české pacienty.
   
   
5. Dle návrhu by tzv. chráněným kanálem měly proudit i centrové léky, tedy ty, které nelze vydat v každé lékárně, protože se podávají výhradně v centrech. Tady je riziko reexportu a následné nedostupnosti pro české pacienty zcela zásadní.
   
   
6. Návrh na tzv. chráněný kanál nedává v systému tržní ekonomiky smysl. Neexistuje důvod, proč by měl mít soukromý komerční subjekt (tj. distributor léčivých přípravků) garanci, že mu dodá jiný soukromý subjekt (tj. výrobce) léčiva a za jakých podmínek. Léčiva mají být k dispozici především pacientům, nikoliv distributorům.

Podtrženo, sečteno – tzv. chráněný distribuční kanál nepřinesl a nepřinese pacientům žádný pozitivní efekt. Jakákoli snaha o jeho úpravu povede pouze ke zlepšení obchodní pozice pro distributory, a to v rozporu s doporučeními Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

 

Pokud by v této diskusi šlo o zvýšení dostupnosti léčiv pro pacienty, bylo by například možné pracovat s reálnou poptávkou po léčivech na základě platných e-receptů. Pokud chceme pomoci pacientům, aby nemuseli dojíždět za léčivy velké vzdálenosti, můžeme konečně otevřít racionální diskusi o distančním výdeji léků na recept.