Vyhledávání...
Přihlásit se...
Věda jako vášeň
V rámci projektu Věda jako vášeň představujeme úspěšné české vědce pracující na vývoji nových léčiv. Zaměřit se chceme na nadějné mladé výzkumníky, kteří hned na začátku své profesní dráhy dosáhli významných úspěchů. A dále na zkušené „matadory” – takové, kteří za sebou mají desítky let úspěšné práce a vydobyli si renomé u nás i v zahraničí. V krátkých medailoncích přibližujeme hlavně jejich práci a výzkumné cíle. Ukazujeme, kde pracují. Rádi bychom je však představili i jako osobnosti. O čem sní, čemu se věnují ve volném čase?
Inovativní léky pomáhají stále většímu počtu pacientů v boji s jejich nemocí. Pro lékaře tyto léčivé prostředky představují mocné zbraně, které posouvají možnosti léčby na dříve těžko představitelnou úroveň. Věříme, že lékaři i pacienti by rádi znali příběhy těch, kdo novým léčivům pomáhají na svět. Snad se stanou inspirací pro mladé lidi stojící před rozhodnutím, zda se také vydat na dráhu výzkumníka…
Věda jako vášeň: prof. Ing. Martin Fusek, CSc.
Prof. Martin Fusek vede tým technologického transferu v Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Pomáhá lékům spatřit světlo světa. Léčiva, jež vznikly díky spolupráci Ústavu s farmaceutickým průmyslem, pomáhají milionům lidí na celém světě. Léčí třeba lidi s HIV.
Věda jako vášeň: npor. MUDr. Martin Bortlík
Npor. MUDr. Martin Bortlík je absolventem Všeobecného lékařství Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové a zároveň Vojenského zdravotnictví Univerzity obrany. V současné době je studentem doktorandského Ph.D. programu v oboru Lékařská mikrobiologie a působí jako lékař ve specializační přípravě v oboru dermatologie. Za práci s názvem Exprese restrikčních faktorů u vertikálně infikovaných HIV-1 pozitivních dětí získal prestižní cenu Alberta Schweitzera, kterou uděluje Francouzské velvyslanectví v České republice.
Související zprávy
Chronické střevní záněty, označované zkratkou IBD (z anglického Inflammatory Bowel Diseases) postihují ve vyspělých zemích čím dál více lidí. Donedávna se na ně pohlíželo jako na vzácná onemocnění, ale to přestává platit. Naštěstí jde dopředu léčba, která pacienty s těmito vážnými nemocemi často dokáže vrátit do běžného života. Objevují se nové léky, zkoumají se možnosti telemedicíny…
Poruchu ADHD (z anglického Attention Deficit/Hyperactivity Disorder; česky porucha pozornosti s hyperaktivitou) si někteří pletou s autismem. Už proto, že tyto nemoci jdou někdy ruku v ruce. Dnes se povědomí o ADHD trochu zlepšuje, ale ideální není. Přitom jde o vůbec nejčastější neurovývojovou poruchu! Málo se ví, že se nejedená pouze o problém spjatý s dětmi. Dospělé s ADHD trápí…
Od 90. let klesá v České republice celková úmrtnost a výrazně se prodlužuje doba dožití u mužů i žen. Největší měrou se na tom podílí snižování úmrtnosti v důsledku kardiovaskulárních onemocnění (KVO), hlavně ischemické choroby srdeční a cévních mozkových příhod. Jenže, prodloužila se doba prožitá v nemoci. Počet let prožitých ve zdraví se prakticky nezměnil, u mužů dokonce o 0,6 roku…
Virus hepatitidy C (HCV) se přenáší krví. Objeven byl poměrně nedávno, až v roce 1989. Nákaza je rozšířená zejména u nitrožilních uživatelů drog. Častými nositeli viru jsou však i lidé, kteří se nakazili při krevní transfuzi v dobách, kdy se krev dárců na HCV netestovala.
Z hlediska počtu nových léků se málokterá oblast medicíny vyvíjí tak rychle jako neurologie. Život pacientů se mění k lepšímu nejen díky novým lékům.
Zdravotní stav každého z nás ovlivňuje řada faktorů. Tři základní jsou věk, pohlaví a geny – ani jeden z nich ale nezměníme. Dále prostředí, v němž žijeme, návyky, životní styl. Pro lepší zdraví můžeme sportovat, nekouřit, jíst podle zásad racionální životosprávy. Můžeme se vyhýbat nadměrnému pití alkoholu a stresu, nechovat se rizikově. Mnohdy to však nestačí. Pak nastupuje prevence za…
Nové léky zásadně mění léčbu respiračních onemocnění. Česká republika má prvenství v léčbě „na míru“
Respirační choroby patří k těm nejrozšířenějším. V České republice je kolem 700 tisíc astmatiků. Přinejmenším 600 tisíc lidí, možná však i 800 tisíc, trpí chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Léčí se ale jen čtvrt milionu pacientů. To z CHOPN dělá jednu z „nejpoddiagnostikovanějších“ chorob. Obrovské mase lidí s chronickými respiračními chorobami výrazně mění kvalitu života moderní léčiva.
V léčbě rakoviny probíhá bouřlivý vývoj. Snad žádný jiný obor nezaznamenal v posledních dekádách takovou proměnu. Výsledkem je trochu paradoxně narůst počtu onkologických pacientů.
Coby revmatické choroby obecně označujeme stavy spojené s bolestí kloubů a svalů, k nimž se řadí ještě některá postižení kůže a pojivové tkáně. V revmatologii došlo v nedávné době k ohromnému posunu v léčebných možnostech. Podle revmatologa prof. Jiřího Vencovského medicína nejvíce ulehčila nejhůře postiženým revmatikům, kterým až do nástupu moderních biologických léků nemoc drasticky…
Očkující lékaři upozorňují, že v posledních letech se výrazně změnil přístup řady rodičů k očkování. Řada lidí věří mýtům o škodlivosti nebo neúčinnosti očkování kolujícím na internetu. Důsledkem je klesající proočkovanost. V Evropě již vypukly lokálních epidemie dříve téměř potlačených nemocí. Některé se nyní znovu více objevují i v České republice.
V posledních dekádách se podařilo významně omezit úmrtnost na kardiovaskulární choroby. Lví podíl na tom mají hlavně dva faktory: klesající spotřeba tabáku ve vyspělých zemích a pokroky v medicíně. Byla vyvinuta řada účinných léčiv proti hypertenzi a vysokému cholesterolu. Evropská kampaň We won’t rest upozorňuje na úspěchy, jichž věda dosáhla, anebo které jsou „na spadnutí“. Zkoumají se…
Farmaceutičtí výzkumníci hledají nové možnosti, jak léčit vážné nemoci. A v řadě oblastí dosáhli velkých úspěchů.
Asociace inovativního farmaceutického průmyslu spouští v České republice kampaň #WeWontRest (česky zhruba „nezaspíme“ nebo „nespočineme“), a to ve spolupráci s Evropskou federací farmaceutického průmyslu a asociací (EFPIA). Cílem je upozorňovat na pokroky ve vývoji nových léků a seznamovat s nimi veřejnost.
