Četl jsem a souhlasím

Provozovatelem těchto internetových stránek je AIFP, která coby správce osobních údajů na webu používá cookies v zájmu zvýšení uživatelského komfortu, za účelem analýzy návštěvnosti a přesnějšího doručování relevantního obsahu návštěvníkům. Více informací naleznete zde.

Pokroky v léčbě roztroušené sklerózy: pacienti dnes pracují, sportují, mají děti a žijí běžný život, jako zdravá populace

NoImg

Roztroušenou sklerózou trpí celosvětově asi 2,5 milionu nemocných, především žen. V České republice je přibližně 18 tisíc pacientů a jejich počet konstantně narůstá. Často se jedná o lidi v produktivním věku, kteří začínají profesní kariéru, zakládají rodinu a měli by být na vrcholu sil. V minulosti však byla úspěšnost léčby přibližně jen 30 %, u většiny pacientů tak onemocnění vedlo různým tempem k invaliditě a předčasnému úmrtí. Dnes už je situace zcela jiná. Zásadní posun přinesly především moderní, vysoce účinné léky a léčebné strategie. Včasně nasazená tzv. biologická léčba pomáhá výrazně zpomalit vývoj onemocnění a pacienti tak mohou pracovat, sportovat a žít normální život. Ze studie Inovace pro život navíc vyplývá, že efektivnější léčba přináší úspory veřejných rozpočtů v minimální výši 560 milionů korun.

Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětlivé autoimunitní onemocnění postihující centrální nervovou soustavu (míchu a mozek).   
 
Nejčastěji se projevuje střídáním období s příznaky (tzv. atakami) a bez příznaků. Potíž je především v tom, že projevy RS jsou u každého pacienta individuální a průběh onemocnění tak nelze předpovědět. U někoho dochází k rychlému postupu onemocnění, jiný je po celý život, až na několik atak, zcela zdráv. V průběhu let však dochází u většiny pacientů k postupnému úbytku mozkové tkáně a jejich stav se trvale zhoršuje (dochází k tzv. sekundární progresi). Nejvážnější formou RS je takzvaná primárně progresivní, u níž se i bez zjevných atak stav nemocného horší.   

RS v kostce 

Příčina: není zcela objasněna, pravděpodobně genetické odlišnosti, infekce virem Epstein Barrové, nedostatek vitamínu D, složení mikrobiomu atp. Negativní vliv má kouření, stres a nesprávná životospráva.
Popis: principem onemocnění je chybná reakce imunitního systému, který napadá myelinové obaly nervů a později i nervová vlákna a nervové buňky pacienta.
Následky: zcela individuální, často únava, poruchy citlivosti, poruchy zraku a soustředění, zhoršení paměti, obrna končetin, závratě, chronické bolesti, inkontinence, invalidita atd.  

Hospitalizace se zkracují, očekávaná doba dožití pacientů se prodlužuje  

Roztroušená skleróza se v ČR léčí ve vysoce specializovaných centrech. V rámci léčby se lékaři pomocí moderních biologických léčiv a dalších opatření snaží co nejdéle prodloužit dobu bez příznaků a zhoršení (tzv. No Evidence of Disease Activity), minimalizovat délku hospitalizace a umožnit pacientovi brzký návrat do života i pracovního procesu.  
  
První moderní léčiva přišla na trh v polovině devadesátých let minulého století. V posledních deseti letech mají lékaři k dispozici širší škálu moderních léčiv. Mohou tedy volit nejen nejvhodnější aplikaci léčby, ale především mohou měnit léčbu ve chvíli, kdy léčba první linie přestane účinkovat.  
 
Díky včasnému nasazení vhodných biologických léčiv lze navodit dlouhodobý klidový stav, tzv. remisi. „Přestože počet pacientů s roztroušenou sklerózou narůstá, počet akutních hospitalizací průběžně klesá. Jen v období let 2012 až 2018 došlo k více než 40procentnímu poklesu hospitalizačních dní,“ vysvětluje prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR a dodává: „I samotný nárůst počtu pacientů je vlastně pozitivní jev, neboť se bavíme o tzv. prevalenci léčených, tedy o počtu úspěšně léčených osob, které s danou diagnózou žijí kvalitní život. Pokud jejich počet roste, odráží to klesající mortalitu a rostoucí úspěšnost léčby.“   
 
Zároveň se daří vracet pacienty dříve do práce. „Zatímco v roce 2013 pouze polovina pacientů s roztroušenou sklerózou pod 65 let pracovala na plný nebo částečný úvazek, v roce 2018 pracovalo již 75 procenta pacientů ve věku pod 65 let užívajících biologickou léčbu. Práceschopnost je nyní srovnatelná s běžnou populací,“ doplňuje Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.  
 
Včasně nasazená léčiva také pomáhají prodloužit dobu dožití pacientů, která se dnes blíží očekávané době dožití běžné české populace. „Na pacientech, kteří mají přístup k inovativní léčbě, vesměs na první pohled nepoznáte, že jsou nemocní. Pracují, sportují, mají děti. Mají to štěstí, že mohou žít „obyčejný“ život jako zdraví lidé. Nelze ale říci, že by neměli žádné zdravotní obtíže, jen nemusí být viditelné,” uvedla Jiřina Landová, předsedkyně výkonné rady Unie ROSKA.   
 
Počty nemocných RS narůstají
2012: 12 541 pacientů
2018: 17 730 pacientů
Predikce 2030: 27 000 pacientů*  

Biologická léčba do 4 týdnů 

„Inovativní léčba má na pacienty s RS zcela zásadní dopad, a to zejména na nově diagnostikované pacienty. U těch musí být díky nařízení vlády 307/2012 Sb. o místní a časové dostupnosti zdravotních služeb zahájena biologická léčba do 4 týdnů. Nečeká se tedy na počet a četnost atak nemoci, jak je tomu pacientů diagnostikovaných před účinnosti tohoto nařízení,” vysvětluje Jiřina Landová, předsedkyně výkonné rady Unie ROSKA – česká MS společnost, z. s.   

Úspory veřejného rozpočtu: 560 milionů korun  

Přestože léčba vysoce inovativními léčivými přípravky je finančně nákladná, její přínosy nepociťují jen pacienti a jejich ošetřující lékaři, ale také státní rozpočet. Práceschopní pacienti odvádějí do systému zdravotní pojištění (daně), místo toho, aby čerpali invalidní důchod a sociální dávky. „S rostoucím počtem úspěšně léčených pacientů dochází k šetření ve zdravotním i sociálním rozpočtu. Úspory za zkrácené pobyty v nemocnici a ušetřené invalidní důchody se jen v období 2010 až 2017 vyšplhaly na minimálně 560 milionů korun. Pro lepší ilustraci uveďme, že přímé příjmy státu z pracujícího pacienta s roztroušenou sklerózou, dle studie Inovace pro život, pokrývají značnou část léčebných nákladů,“ dodává Jakub Dvořáček.   

Ve vývoji jsou další léky  

Přestože je situace dnešních pacientů nesrovnatelně lepší než před lety, stále nejsme na konci cesty. Roztroušená skleróza dosud není vyléčitelnou nemocí a pro mnohé pacienty, především v pozdějších stadiích nemoci, neexistují vhodné medikamenty. „Do budoucna však hledíme s nadějí – první lék na sekundárně progresivní formu nemoci byl již schválen v USA. Ve vývoji je dalších 40 léků, jejichž cílem je pomoci pacientům s progresivnějšími stadii nemoci, a léčiva, jež by měla dokázat spravit poškozená nervová vlákna a jejich obaly. Tato léčiva by měla napravit zcestnou reakci imunitního systému a natrvalo jej přeprogramovat,“ říká závěrem Jakub Dvořáček. 

O studii Inovace pro život  

Cílem studie Inovace pro život (www.inovaceprozivot.cz) je efektivizace dopadů inovací ve zdravotní péči v České republice a poskytnutí verifikovaných dat o inovativní léčbě všem zainteresovaným stranám. Autorem studie je Asociace inovativního farmaceutického průmyslu, spoluautorem poradenská společnost EY. Na vývoji studie v expertních rolích dále spolupracovali: prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (výpočet a validace demografického dopadu), Ing. Miroslav Zámečník, ekonom a publicista (podpora a validace výpočtu ekonomických dopadů), Rut Bízková, bývalá předsedkyně Technologické agentury ČR (podpora a validace inovativních výzev a příležitostí) a členské společnosti AIFP (poskytování údajů a statistik).  
 
Studie Inovace pro život se zaměřila na 9 terapeutických oblastí, jež zachycující výzvy a ilustrují vývoj a pokrok inovativní léčby s kvantifikovatelnými dopady. Jedná se například o roztroušenou sklerózu, karcinom prsu, kolorektální karcinom, diabetes 2. typu, revmatoidní artritidu a řadu dalších.  
 
Studie se také zaměřila na hospodářské přínosy inovativního průmyslu. Farmaceutický průmysl totiž generuje významné finanční prostředky a svými aktivitami a investicemi vytváří obrat s relativně vysokým multiplikačním efektem. Hospodářský dopad vzrostl z 25 miliard korun v roce 2009 na 42 miliard korun v roce 2018. S výsledky studie budeme veřejnost průběžně seznamovat v roce 2020. Více o studii se dozvíte na www.inovaceprozivot.cz
 
 
Zdroj: Národní zdravotnický informační systém   
 

Ke stažení