Novinky v očkování od ledna 2022. Rozšíření úhrad a indikací

Počátkem roku 2022 vstoupila v účinnost novela zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, která mimo jiné rozšiřuje úhradu z veřejného zdravotního pojištění u očkování proti některým onemocněním a upravuje rovněž očkovací kalendář. „Rozsáhlá novela přináší pojištěncům řadu novinek v úhradě očkování. Plnou úhradu u očkování proti klíšťové encefalitidě pro lidi starší 50 let, významné změny v očkování proti meningokokovým infekcím a lidskému papilomaviru, ale také rozšíření indikace u očkování proti chřipce. Díky efektivnímu očkování dochází nejen k prevenci závažných onemocnění, ale také k významné úspoře budoucích nákladů na léčbu,“ uvádí Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M., výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).

Vysoká proočkovanost přispívá především k ochraně jednotlivců, nepřímo však podporuje také ochranu celkové populace. Dosažením dostatečně vysoké proočkovanosti totiž dochází ke vzniku tzv. kolektivní imunity. Ta pomáhá chránit i lidi, kteří nemohou být očkováni ze zdravotních důvodů a kteří si po očkování nevytvoří protilátky. V následujícím textu přinášíme přehled změn, které začaly platit 1. ledna 2022.

Očkování proti chřipce[1]

Od 1. 1. 2022 nastaly tyto změny:

- Očkování u lidí starších 65 let je zdravotní pojišťovnou nově hrazeno u všech očkovacích látek, které jsou v ČR dostupné.

- Nově mají nárok na plně hrazené očkování také zdravotničtí pracovníci a jiní odborní pracovníci ve zdravotnictví.

Pouze okolo 7–8 % Čechů se každoročně nechá očkovat proti chřipce. Pokud se zaměříme na obyvatele starší 65 let, kteří spadají do rizikové skupiny, pak se jich v roce 2018 v České republice nechalo naočkovat 21,8 %. Pro srovnání v Irsku se v roce 2018 naočkovalo 68,5 % obyvatel starších 65 let a ve Velké Británii dokonce 72 %.[2]

„Očkování proti chřipce je jedním z nejúčinnějších opatření ke snížení dopadu chřipkového onemocnění. V současnosti používaná čtyřvalentní vakcína proti chřipce zlepšuje ochranu vůči cirkulujícím virům chřipky, tj. proti dvěma kmenům A a dvěma kmenům B, což zvyšuje celkovou účinnost chřipkové vakcíny,“ konstatuje MUDr. Hana Cabrnochová, MBA, místopředsedkyně České vakcinologické společnosti ČLS JEP.

„Onemocnění chřipkou může být velmi nepříjemné či závažné zejména pro chronicky nemocné (astma bronchiale, cukrovka, chronická onemocnění ledvin, srdeční vady atd.) Očkování se tudíž doporučuje především osobám s chronickým onemocněním, a to i dětem, u nichž může vakcína zabránit zhoršení jejich základního onemocnění,“ uvádí MUDr. Alena Šebková, praktická lékařka pro děti a dorost a předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je cílem dosažení 75% proočkovanosti rizikové populace.

Očkování proti lidskému papilomaviru (HPV)[3]

Od 1. 1. 2022 nastaly tyto změny:

- Očkování je pro dívky i chlapce nově hrazené i po dovršení 14 let věku (dosavadní hranice), a to v případě, že k odložení očkování došlu z důvodu zdravotního stavu.

- Všechny očkovací látky proti HPV infekci jsou nově plně hrazené.

Světová zdravotnická organizace považuje vzrůstající výskyt HPV onemocnění z epidemiologického hlediska za závažnější než epidemii HIV. „Lidský papilomavirus je nejčastější sexuálně přenosnou infekcí na světě a uvádí se, že se jí během svého života nakazí až 80 % lidí. Promiskuitní chování přitom není nutnou podmínkou přenosu infekce, k nákaze může dojít již od jednoho partnera,” upozorňuje Mgr. Dvořáček, MHA, LL.M.

„Největší procento zhoubných onemocnění v souvislosti s HPV tvoří karcinom děložního čípku. Nicméně existují další onemocnění, která mají s touto infekcí souvislost: nádory penisu, konečníku, hovoří se také o souvislosti s nádory hlavy a krku. Některé typy HPV jsou navíc příčinou sice nezhoubných, ale velmi nepříjemných genitálních bradavic a papilomů hlasivek. Proto doporučujeme očkování proti HPV dívkám i chlapcům,“ říká praktická lékařka pro děti a dorost MUDr. Šebková.

V České republice je karcinom děložního hrdla diagnostikován u zhruba 800 žen ročně. Na onemocnění zemře okolo 350 českých žen, což je zhruba jedna žena každých 25 hodin. „Nejlepší formou ochrany před rakovinou a dalšími HPV asociovanými onemocněními je očkování. Je důležité nechat se očkovat ještě před prvním možným setkáním s virem, tedy před zahájením sexuálního života. Nepovinné očkování proti HPV se provádí mezi 13. a 14. rokem života. Naočkovat se samozřejmě mohou nechat také starší lidé, dokonce i když HPV infekci nebo HPV asociovaná onemocnění již prodělali,“ uvádí MUDr. Cabrnochová.

Očkování proti klíšťové encefalitidě[4]

Od 1. 1. 2022 nastala tato změna:

- Očkování je nově plně hrazené zdravotní pojišťovnou pro všechny občany starší 50 let.

V České republice je hlášen nejvyšší počet onemocnění klíšťovou encefalitidou ze všech zemí EU, proočkovanost je však ze všech endemických zemí nejnižší. V roce 2020 byla proočkovanost proti klíšťové encefalitidě pouze 33%. Přibližně u 30–60 % případů infikovaných může mít onemocnění klíšťovou encefalitidou dlouhodobé, ale také trvalé následky. I po vyléčení může pacient trpět bolestmi hlavy, a dokonce částečnou obrnou.

„U nejtěžší formy se v různých fázích nemoci mohou vyvinout obrny nervů a může dojít k selhání životně důležitých center, dokonce až k úmrtí. Onemocnění navíc probíhá závažněji s narůstajícím věkem. Zdravotní následky pak mohou způsobit dlouhodobou pracovní neschopnost a zhoršit kvalitu života,“ říká k rozšířené indikaci MUDr. Cabrnochová.

„Celá Česká republika je endemickou oblastí pro klíšťovou encefalitidu, a přestože onemocnění mívá závažnější průběh u dospělých, je třeba myslet na to, že se nevyhýbá ani dětem“, připomíná MUDr. Šebková. Lékaři dosud dovedou pouze mírnit příznaky nemoci, nikoli však léčit její příčinu. Specifická antivirová léčba totiž neexistuje. Účinnou prevencí onemocnění je pouze očkování.

Očkování proti meningokoku[5]

Od 1. 1. 2022 nastaly tyto změny:

- Očkování proti invazivním meningokokovým infekcím způsobeným meningokokem skupiny B je nově hrazeno, pokud je zahájeno do dovršení 12. měsíce věku nebo od dovršení 14. do dovršení 15. roku věku.

- Očkování proti skupinám A, C, W, Y je plně hrazeno v případě, že je člověk očkován jednou dávkou od dovršení 1. do dovršení 2. roku věku nebo od dovršení 14. do dovršení 15. roku věku pojištěnce.

- Pokud došlo k odložení očkování z důvodu zdravotního stavu, má člověk nárok na očkování plně hrazené zdravotní pojišťovnou i později.

Invazivní meningokokové onemocnění (IMO) je málo častým, ale závažným onemocněním způsobeným bakterií Neisseria meningitidis (meningokok). Nejvíce ohrožuje děti kojeneckého,  předškolního věku, dospívající a mladé dospělé mezi 15. a 26. rokem života. Bakterie se přenášejí kapénkovou cestou – např. kýcháním, kašlem nebo líbáním.

„Pokud k onemocnění dojde, existuje až 30% pravděpodobnost závažného následku (porucha vývoje, poruchy intelektu, řeči, běžných dovedností, epilepsie, amputace končetin) a až 10% pravděpodobnost úmrtí. Zákeřné na onemocnění je, že první příznaky jsou zcela nespecifické, jakoby chřipkové, ale v okamžiku, kdy se objeví typické příznaky krvácení do kůže, již může být pozdě. Vyšší možnost nákazy se vyskytuje u kojenců, respektive dětí do 4 let věku, adolescentů a mladých dospělých,“ říká MUDr. Šebková.

„Vakcíny proti některým skupinám meningokoků jsou dostupné několik let. Nově máme od letošního roku možnost hrazeného očkování pro věkovou skupinu 14-15 let. Podání vakcíny proti meningokoku skupiny B i proti ostatním skupinám (A, C, W, Y ) ve správném období maximalizuje ochranu a chrání zdraví dětí, adolescentů a mladých dospělých v období zvýšeného rizika onemocnění,“ říká MUDr. Cabrnochová.

Účinné a bezpečné očkování

Účinky vakcín lze nejlépe pozorovat především v praxi. V České republice můžeme tuto skutečnost dokumentovat zásadním snížením výskytu až vymizením onemocnění, proti kterým se očkuje, např. dětské obrny, záškrtu, tetanu, invazivních Hib[6] či spalniček. Každý typ vakcíny se vyrábí unikátním, komplikovaným procesem, jehož detailní popis je součástí registrační dokumentace očkovací látky. Výroba podléhá důkladným kontrolám bezpečnosti a kvality, které probíhají jak na straně výrobce, tak i nezávislé certifikované laboratoře.

„Doufáme, že současná epidemiologické krize i rozšíření indikací a úhrad schválené novelou zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, povede k docenění vakcinace a ke zvýšení zájmu veřejnosti o očkování,“ shrnuje aktuální dění Mgr. Dvořáček, MHA, LL.M.

 

 Odkazy

[1] Chřipka je vysoce infekčním virovým onemocněním dýchacích cest, které se šíří kapénkovým přenosem. Příznaky chřipky se však liší a typický je pro ně především velmi rychlý nástup, obvykle provázený vysokou horečkou, zimnicí, schváceností, velkou únavou a bolestí hlavy, svalů a kloubů.

[2] Zdroj: https://data.oecd.org/healthcare/influenza-vaccination-rates.htm

[3] Existuje více než 200 typů HPV, z nichž asi 40 infikuje pohlavní ústrojí. Viry HPV se dělí na nízkorizikové typy (například 6 a 11), které stojí za výskytem genitálních bradavic až z 90 %, a na vysocerizikové typy (je jich nejméně 15), které způsobují prekancerózní změny a vedou ke vzniku rakoviny v oblasti děložního hrdla, vulvy, vagíny nebo konečníku.

[4] Klíšťová encefalitida je onemocněním mozku způsobeným virem, který se nejčastěji přenáší přisátím infikovaného klíštěte. Onemocnění může mít závažný průběh a trvalé následky.

[5] Meningokoková meningitida je zánětem mozkových blan. Onemocnění na začátku připomíná běžnou chřipku a zpravidla se projevuje bolestí hlavy, horečkou, nevolnostmi, později se dostavují potíže s dýcháním, tuhnutí šíje či citlivost na světlo, dochází ale také k poruchám vědomí, zmatenosti a křečím.

[6] https://www.vakciny.net/pravidelne_ockovani/hib.html