Na nemoci srdce se v ČR umírá pořád nejvíce. Lékaři volají po změně

Zatímco se snižují počty úmrtí na akutní infarkt myokardu, zvyšují se na srdeční selhání, arytmii, onemocnění chlopní a ischemickou chorobu srdeční. Právě ta je v Česku nejčastější příčinou úmrtí. Celkový počet českých pacientů s nemocemi srdce vzrostl za uplynulou dekádu zhruba o 12 procent na téměř tři miliony v roce 2022. Přitom jim mohou předcházet včasnou léčbou a prevencí.

 

Lékaři upozorňují, že Češi svůj zdravotní stav negativně ovlivňují sami – málo se hýbou a nesportují, mají špatnou životosprávu, kouří a pijí pivo. „A právě to spolu s genetickou zátěží významně přispívá k vysokým počtům onemocnění srdce a cév,“ vysvětluje uznávaný kardiolog, profesor Miloš Táborský, přednosta 1. interní kliniky Fakultní nemocnice Olomouc. Ve srovnání s Francií, Dánskem nebo Holandskem umírá na nemoci srdce na 100 tisíc obyvatel téměř o 20 procent Čechů více a v počtu úmrtí na ischemickou chorobu srdeční, při níž do srdce neproudí dostatek kyslíku kvůli zúžení věnčitých tepen, zaujímají Češi dokonce již páté místo.

Že je hlavním problémem ČR nedostatečná prevence, dává za pravdu i místopředseda České kardiologické společnosti, profesor Aleš Linhart. „Zní to paradoxně, neboť máme velkorysý systém preventivních prohlídek, který funguje relativně velmi dobře. Limity však máme například v dostupnosti úhrady některých léčiv pro časná stadia onemocnění, obrovské rezervy jsou ve vzdělanosti populace o rizicích, a to zejména u mladých lidí,“ říká profesor Linhart a dodává: „Narůstající procento lidí s nadváhou nebo obezitou, nedostatek pohybu, vysoký podíl kuřáků a nevhodné stravování spolu s vysokou konzumací alkoholu jsou jednou z oblastí, kde jsme na tom v mezinárodním srovnání extrémně špatně.“

 

Česká kardiologická společnost proto zpracovala revizi Národního kardiovaskulárního plánu (NKP). Ten má stanovit nová pravidla, jak a kde mají být pacienti léčeni. Příčinám a řešením se věnovala i nová analýza Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). Kardiologové věří, že jejich plán poskytne Česku vizi o diagnostice a léčbě nejen pro ně samotné, ale i pro praktické lékaře a specializovaná zdravotnická centra. Kromě zvýšení prevence u většinové populace má zlepšit přístup pacientů k inovativní léčbě, aby jim mohli předepisovat některá dlouhodobě používaná léčiva i ambulantní specialisté a praktičtí lékaři a celý systém se navíc digitalizoval. Aby byla moderní a včasná léčba dostupná rovnoměrně a dostala se i do některých odlehlejších koutů republiky, jaké jsou například v Karlovarském, Jihočeském a Zlínském kraji a na Vysočině, které na tom v současnosti nejsou tak dobře.

 

„Při srovnání české populace s našimi evropskými sousedy vidíme, že nejsme příliš fyzicky aktivní, čtvrtina populace kouří, zato jsme šampiony ve spotřebě soli a alkoholu i kalorií na hlavu. Přitom i malé změny mohou znamenat významný prospěch. Vše musí začít tím, že v tomto směru budou mít všichni dostatek informací,“ apeluje kardiolog, profesor Michal Vrablík z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice. Plošné kampaně mohou podle něj doplnit individuálními konzultacemi v rámci preventivních prohlídek, jež však nyní využívá jen polovina z lidí.

 

Analýza CETA ukázala i na ekonomické dopady nemocnosti srdce a cév. V ČR šplhají až ke 125,5 miliardám korun ročně. Stát bude podle CETA muset přistoupit k řadě změn: lépe organizovat péči o kardiaky, zlepšit přístup k prevenci a informacím a umožnit včasné nasazení moderní léčby pacientům. Ekonomové věří, že po zavedení opatření se počet nemocí srdce a cév postupně začne snižovat. Dosáhnout toho se však podle ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Davida Koláře podaří jen tehdy, až se onemocnění srdce a cév stanou nejen politickou prioritou, která přesáhne jedno volební období. „Ale také ekonomickou a medicínskou, jež umožní racionálně využívat všechny dostupné nákladově efektivní technologie včetně těch nejmodernějších,“ dodal ředitel AIFP Kolář.