Četl jsem a souhlasím
Provozovatelem těchto internetových stránek je AIFP, která coby správce osobních údajů na webu používá cookies v zájmu zvýšení uživatelského komfortu, za účelem analýzy návštěvnosti a přesnějšího doručování relevantního obsahu návštěvníkům. Více informací naleznete zde.

Do praxe míří nové převratné léky. Blíží se změna systému hodnocení léčiv, která dostane novinky rychleji k pacientům

NoImg

V ČR jsou dostupné čtyři nové léky na roztroušenou sklerózu. Do první léčebné linie se dostává účinný lék na nemalobuněčné plicní nádory. Evropský regulátor schválil také nové léky na migrénu. Novinek jsou desítky, ČR a vlastně celá EU však stále zaostávají za USA.

Migréna není jen tak „ledajaká bolest hlavy“. Ve vážných případech dokáže člověka prakticky vyřadit z běžného života. Jde o třetí nejčastější chronické onemocnění. Loni byla v Evropě schválena pro použití první monoklonální protilátka pro preventivní léčbu chronické a těžké migrény. A další léky na schválení čekají. „Celkem půjde o čtyři léčiva biologické povahy s podobným účinkem. Zjednodušeně řečeno – blokují receptor pro protein, který je klíčový pro rozvoj migrény,“ nastínil výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Mgr. Jakub Dvořáček, MHA. 
 
Průlom podle něj nastává také v léčbě roztroušené sklerózy – velmi nepříjemné neurodegenerativní choroby. „Jedna z našich členských společností přichází s prvním přípravkem ve své třídě pro primárně progresivní roztroušenou sklerózu. Novinek míří na trh více. Lékaři tak mohou nastavit ambicióznější léčebné cíle – chtějí dosáhnout toho, aby pacienti byli bez atak, zabránilo se rozvoji nemoci a aby pacientům zůstala zachovaná hybnost rukou a rychlost chůze,“ popisuje Dvořáček. Jeden lék na roztroušenou sklerózu má nově schválenou indikaci pro léčbu dětí. 
 
Další důležité novinky schválené v EU agenturou EMA patří do oblasti onkologie. Jde například o novinku pro léčbu akutní myeloidní leukemie u pacientů, kteří dosud nebyli léčeni, anebo nový typ léčby nemalobuněčného karcinomu plic. Podle Dvořáčka jde o další posuny v překotně se vyvíjející oblasti onkologie, která dnes dokáže prodloužit život pacientů někdy o celé roky nebo i desítky let. 

Za oceánem jsou novinky u pacientů dříve 

V USA, které jsou tahounem vývoje nových léků, zažívá lékový trh skutečný „příliv“ nových léčiv. „Už rok 2017 byl se 46 novými registracemi u amerického regulátora FDA nejbohatším na nové léky v posledních 20 letech. Loňský rok však tento vývoj ještě překonal. Nových léčiv bylo registrováno dokonce 59!“ informuje Dvořáček. 
 
Hned 34 z těchto léků – tedy nadpoloviční počet – je určeno pro léčbu vzácných chorob.[1] A třetina léčiv podle ředitele AIFP patří do kategorie „first in class“ (tj. první svého druhu). Léčiva, která jsou vyhodnocena jako převratná nebo řešící naléhavý zdravotní problém populace, mají v USA snadnější cestu schvalovacím procesem. 
 
„Podobný mechanismus by byl potřeba i v České republice. Náš systém hodnocení nových léčiv je sice poměrně dobrý, ale nedokáže moc dobře zohlednit třeba specifika léků na vzácné choroby. Ty vzhledem k malému počtu pacientů jen těžko plní nároky na rozsah dat z klinických studií nebo požadavky kladené na nákladovou efektivitu. Výsledkem je, že pacienti na novou léčbu čekají dlouho,“ uvádí Dvořáček. 
 
V případech, kdy lék do systému nevstoupí klasickou cestou, pacienti často žádají o výjimečnou úhradu. To je však administrativně náročné pro lékaře, nesystémové a nejisté.
„Mezi ministerstvem, lékaři, pojišťovnami i výrobci teď naštěstí panuje shoda, že se tento problém musí vyřešit. Už letos čekáme legislativní návrh, který povede k pružnějšímu systému posuzování léků. Asi nikdy se nebudou léky k českým pacientům dostávat tak rychle, jako k nemocným v USA. Chtěli bychom se však přiblížit západní Evropě, za kterou nyní běžně zaostáváme třeba o rok a půl,“ nastínil Dvořáček. 
 
 
[1] V USA se vzácné nemoci definují tím, že postihují nanejvýš 200 tisíc obyvatel USA. V zemích EU je nastavena hranice max. 5 pacientů na 10 000 obyvatel. 

Tisková zpráva