Analýza CETA: Strategické priority pro tvorbu národního kardiovaskulárního plánu.
Česká republika (ČR), tak jako další země Evropské Unie (EU), hledá ve zdravotnictví dlouhodobě udržitelný balanc mezi dostupností péče na straně jedné a kvalitou na straně druhé. Vysoký podíl veřejného zdravotnictví, financovaného skrze daně, kvazi-daně a povinné zdravotní pojištění, naráží na endogenní i exogenní faktory, jež představují zásadní výzvu ekonomické udržitelnosti i samotné výkonnosti systému.
Mezi tyto faktory patří nepochybně demografické trendy a stárnutí populace, civilizační choroby spojené s bohatnoucími ekonomikami, orientovanými na sektor služeb, vlivy změny klimatu, ale samozřejmě také rostoucí náklady v sektoru zdravotnictví (mzdové i technologické), systém vzdělávání lékařů a organizace péče, nebo politické faktory (tedy zdraví a zdravotnictví jako veřejný statek).
Právě rozmanitost výše zmíněných faktorů, respektive snaha je popsat, analyzovat a navrhnout reformní, či parametrické změny systému, láká různé subjekty k formulaci opatření, jež efektivitu zdravotnictví zlepší, ať již na vstupu (zejména zdravotním stavem populace), nebo na výstupu (kvalita poskytované péče). V rámci určování efektivní strategie je pak třeba brát v potaz, že různé typy chorob a onemocnění generují systému různé explicitní i implicitní náklady.
Kardiovaskulární onemocnění (KVO) způsobují veřejným financím vysoké náklady, jejichž absolutní (v Kč) i relativní (podíl nákladů spojených s nemocemi a poruchami oběhové soustavy na celkových nákladech) významně poroste. Potvrzují to i čísla nejnovější publikace1 Evropské kardiologické společnosti a Oxfordské university, publikované na konci srpna 2023.
Celkové ekonomické náklady kardiovaskulárních onemocnění dosahují v evropské sedmadvacítce 282 miliard EUR, což představuje 2 % evropského HDP a 11 % nákladů na zdravotní a sociální péči. Celkové náklady jsou generovány celkovými náklady na primární péči (55 %), náklady na neformální péči (28 %) a ztrátou produktivity zapříčiněné hospitalizacemi a nemocností, předčasnými odchody do důchodu a předčasnými úmrtími (17 % z celku - viz dále v textu).
V ČR dosahují náklady spojené s kardiovaskulárními onemocněními dle citované studie 5,228 miliardy EUR (125,5 miliardy Kč), přičemž velikost částky determinují trendy v nákladovosti péče, kdy celkový počet léčených pacientů s nemocí oběhové soustavy vzrostl za uplynulou dekádu téměř o 12 procent2 na 2 895 605 pacientů v roce 2022, ale také ve zmíněné produktivity.
Ačkoliv podíl nemocí oběhové soustavy jako příčiny na celkových úmrtích v čase klesá (z 55,5 % v roce. 1994 na 34,2 % v roce 2021)3, stále generuje téměř dvojnásobek úmrtí než druhý nejčastější diagnostikovaný nález (novotvary). Největším podíl diagnóz data dlouhodobě indikují ve věkových kohortách 65-79 let, v nichž vlivem demografické struktury roste počet jedinců. Pesimistický výhled podporují i data týkající se zdravotního stavu populace, obezity, spotřeby alkoholu nebo prevalence kouření.
Minimálně z ekonomického pohledu je jasné, že bez racionálních zásahů se české zdravotnictví nebude moci pohybovat po stejném vektoru jako dosud – tedy poskytovat všem lidem služby na velmi vysoké úrovni, se stejnou lokální i časovou dostupností, a k tomu ještě držet trend investic do kvality, zlepšování prostředí a generační obměny lékařů a nelékařského personálu.
Právě proto se CETA – Centrum ekonomických a tržních analýz4 rozhodlo akceptovat poptávku od Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP), která sdružuje 35 inovativních farmaceutických společností, významně investujících mj. do léčby KVO a metabolických onemocnění, na zpracování analytického materiálu, jehož cílem je analyzovat aktuální situaci a doporučit pro zpracování Národního kardiovaskulárního plánu 2023-2033 takové kroky, které zefektivní management péče i spolupráci subjektů v této široké terapeutické oblasti.
2 Součet pacientů vykázané péče dle sledovaných diagnóz (ambulantní nebo hospitalizační).
3 Díky zlepšující se dostupnosti zdravotní péče a její účinnosti – trend je symptomatický i pro jiné skupiny diagnóz.
Analýza CETA: Strategické priority pro tvorbu národního kardiovaskulárního plánu