AIFP představuje výroční zprávu za rok 2022: lepší dostupnost léčiv pro vzácná onemocnění, významné investice nejen do výzkumu moderních léků
Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) oznamuje vydání výroční zprávy za rok 2022. Komplexní materiál poskytuje podrobný přehled o trendech a směřování zdravotnického a farmaceutického trhu i výzkumu nových léčiv členských společností AIFP v ČR v uplynulém roce. Doplňují jej informace o projektech, odborných konferencích a kulatých stolech, které asociace nejen v souvislosti s českým předsednictvím v Radě EU vloni zrealizovala. Nechybí ani výhled výkonného ředitele Mgr. Davida Koláře do dalších let.
V Praze dne 28. června 2023
„AIFP v České republice zastupuje 35 inovativních farmaceutických společností, které dokážou vyvinout a uvést na trh nové, účinnější a bezpečnější léky. Její výroční zpráva slouží jako zdroj informací pro zdravotnické partnery včetně tvůrců politiky, státních institucí, plátců zdravotní péče, odborníků, pacientských organizací i veřejnosti,“ říká úvodem Mgr. David Kolář, výkonný ředitel AIFP.
Vývoj zdravotnického a farmaceutického trhu v ČR
Výdaje na zdravotní péči v České republice postupně stoupají. Dle posledních údajů Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva financí dostupných v době přípravy výroční zprávy představovaly výdaje systému veřejného zdravotního pojištění za rok 2022 434,2 miliard korun. Na rok 2023 poté zdravotní pojišťovny plánují výdaje ve výši 471,6 miliard korun. V rámci segmentu zdravotní péče dosáhly náklady 425,4 miliard korun, respektive se plánují ve výši 460,1 miliard korun.
Z informací zdravotních pojišťoven a pojistných plánů (ZPP) pro rok 2023 vyplývá, že největší část očekávaných výdajů v roce 2022 putovala do oblasti akutní lůžkové péče, a to 182,34 miliard korun, tj. 42,87 procent celkových výdajů veřejného zdravotního pojištění. Druhou největší položku ve výši 113,04 miliard korun tvořily výdaje na ambulantní péči, tj. 26,57 procent celkových výdajů zdravotního pojištění.
Na léky na recept a tzv. centrové léky bylo ve sledovaném období vynaloženo 73,83 miliard korun, tj. 17,36 procent celkových výdajů zdravotního pojištění. Výdaje na léčiva postupně klesaly z 19,37 % v roce 2017 na prozatím historické minimum 16 procent v roce 2021. V posledním roce zaznamenaly slabý nárůst, který by mohl v roce 2023 mírně posílit, a to na 17,66 % celkových výdajů veřejného zdravotního pojištění.
S rostoucí dostupností inovativní léčby pro české pacienty a s rozvojem specializovaných center určených zejména k léčbě onkologických, metabolických, kardiovaskulárních a neurologických onemocnění dochází v posledních letech k vyššímu využívání centrové léčby. Z údajů zdravotních pojišťoven vyplývá, že tyto náklady v roce 2022 dosáhly 30,98 miliard korun, náklady pro rok 2023 se odhadují ve výši 36,22 miliard korun. Z poslední analýzy COGVIO pro AIFP vyplynulo, že jen v roce 2021 přibylo v centrové péči 20 nových molekul. K dispozici je pacientům již 254 moderních léčiv, oproti roku 2017 se jedná o více než 60% nárůst. Nejčastěji se jednalo o přípravky určené k léčbě onkologických onemocnění, dále imunosupresiva, antivirotika nebo léky vhodné k léčbě respiračních onemocnění. Z dostupných údajů jen Všeobecné zdravotní pojišťovny poté vyplývá, že v centrech se jen v roce 2022 léčilo 66 tisíc pacientů, což je o 15 procent více než v roce předchozím.[1]
„Společně s rozvojem moderní medicíny lze předpokládat, že objem nových přípravků a s ním i náklady centrové léčby budou postupně narůstat. Řešení mohou přinést nové risk-sharingové platební modely i decentralizace vybraných léčivých přípravků, která se již nyní diskutuje například v oblasti onkologie,“ vysvětluje David Kolář.
Nové léky dostupné pro české pacienty
V roce 2022 vstoupilo na český trh 18 inovativních léčivých přípravků, jedná se o obdobný počet jako v roce předchozím. V dostupnosti moderních léčiv na tom Česká republika byla lépe než ostatní země V4, naopak zaostávala za některými zeměmi západní Evropy, např. za Francií, Rakouskem nebo Německem. „Je však třeba opakovaně upozorňovat na to, že se jedná o výsledek indikativní, protože pouze porovnává počet nových léčiv, která vstoupila do systému, ale opomíjí jejich indikační a preskripční omezení, jež se stát od státu liší. V konečném důsledku tak neukazuje reálnou dostupnost inovativní léčby pro české pacienty“ vysvětluje David Kolář.
Z pohledu prodejů léčivých přípravků došlo v uplynulém roce k mírnému nárůstu počtu prodaných balení léčivých přípravků, a to o 3,76 procent. Ve finančním vyjádření hovoříme o 7procentním nárůstu.
Podíváme-li se na prodeje léčiv z pohledu jejich ATC skupiny, tj. anatomicko-terapeuticko-chemické klasifikace, lze na základě dat společnosti IQVIA říci, že největší podíl tvoří léčiva určená k léčbě kardiovaskulárního systému (23,2 %), nervového systému (18,8 %) a trávicího traktu a metabolismu (14,4 %).
V neposlední řadě je třeba zmínit novou legislativu, konkrétně novelu zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, která v roce 2022 přinesla novou cestu vstupu do systému cen a úhrad pro přípravky pro vzácná onemocnění a vysoce inovativní léčivé přípravky. Podle nové legislativy požádalo v uplynulém roce o stanovení úhrady 16 přípravků pro léčbu vzácného onemocnění, z nichž byl jeden v témže roce schválen. Očekává se, že v nadcházejícím období využijí tuto možnost další přípravky určené k léčbě dříve nevyléčitelných či obtížně léčitelných nemocí.
Inovativní farmaceutický trh v ČR: přidaná hodnota ve výši 43 miliard
Inovativní farmaceutický průmysl patří v České republice k odvětvím s relativně efektivním zhodnocením investic oproti jiným průmyslovým sektorům. Přidanou hodnotu členských společností AIFP v ekonomice ČR manifestuje ekonomický multiplikátor vypočtený analytiky poradenské společnosti EY na 2,30 Kč. Každá 1 koruna vynaložená členy AIFP vygeneruje v ekonomice ČR 2,3 koruny v podobě plateb a investic. Pro srovnání – automobilový průmysl je v ČR na hodnotě 1,69 Kč, telekomunikační služby na 1,70 Kč.
„Každoroční investice členů AIFP na území ČR činí 18,5 miliard korun. Tyto náklady jsou dále využity a generují přidanou hodnotu ve výši 43 miliard korun v rámci HDP,“ říká David Kolář.
Členové AIFP jsou zároveň významným zaměstnavatelem, který vytváří pracovní místa s vysokou přidanou hodnotou. Pracovní pozice ve farmaceutickém průmyslu vyžadují vysokou míru expertízy, vysokoškolské vzdělání a dlouholetou praxi. Celková zaměstnanost generovaná členy AIFP v ČR odpovídá 13 900 pracovním místům (přímá, nepřímá a indukovaná zaměstnanost).
Vývoj moderních léků v Čechách: úspory systému ve výši 3,4–3,5 miliard
Významnou aktivitou členských společností AIFP je realizace klinického hodnocení inovativních léčiv. „Pravidelná analýza poradenské společnosti EY z roku 2022 zmapovala lokální výzkumnou aktivitu farmaceutických společností. Z té vyplynulo, že členské společnosti AIFP realizují v České republice 396 klinických hodnocení nových léčiv, a to zejména v oblasti onkologie, infekčních onemocnění a nemocí nervové soustavy,“ vysvětluje David Kolář.
Do hodnocení bylo zapojeno více než 16 tisíc českých pacientů a téměř 2 tisíce lékařských týmů. Celkové úspory zdravotnického systému, které členské společnosti AIFP generovaly realizací klinického hodnocení, dosáhly výše 3,4–3,5 miliardy korun. Oproti roku 2019 se jedná o více než 100% nárůst.
Výsledná úspora je rovna přibližně 1,1 % z veškerých prostředků vynaložených zdravotními pojišťovnami na zdravotní péči v roce 2020.
Výroční zpráva AIFP je nyní k dispozici ke stažení na oficiálních webových stránkách asociace https://aifp.cz/file/3429/aifp_VZ2022_CZ_final-elektronicka-verze.pdf
[1] Zdroj dat za segment pojištěnců VZP: https://www.vzp.cz/o-nas/aktuality/naklady-na-centrovou-lecbu-loni-vzp-vzrostly-o-12-procent-celkem-pojistovnu-prisla-na-18-miliard